Corallus hortulanus
Corallus hortulanus
Dosavadní druhy a poddruhy:
Corallus anulatus anulatus
Corallus anulatus bleinbory
Corallus Anulatus colombianus
Corallus caninus
Corallus cooki
Corallus enydris
Corallus grenadensis
Corallus hortulanus
Corallus ruschenbergeri
Na těchto stránkách bych především chtěl popsat vlastní skušenosti s chovem tohoto tak zajímavého hada. C. hortulanus jsou hadi dosti statní, počet dorsálií se pohybuje mezi 48 a 63 a počet subkaudálií je 105 až 137. Hady jsem choval jak v prostorných skříňových terárkách, tak v terárijích skleněných a vyzkoušel jsem i plastové boxy. Mohu potvrdit z tohoto hlediska, že jde o hady méně náročné a chovné zařízení lze do jisté míry přispůsobit možnostem chovatele. Hadům se dařilo ve všech zmiňovaných typech zařízení. Podstatný rozdí mezi těmito způsoby chovu vidím v udržování mikroklimatu velmi potřebného k úspěšnému rozmnožení těchto zvířat. Je třaba si uvědomit, že jde o hada z rovníkových oblastí. Hadům je třeba svítit přibližně 12 h denně po celý rok. Dále je třeba zajistit jim optimální teplotu 28 - 30°C přes den. A mně se osvědčilo 25 - 27°C v noci. Optimální vlhkost je asi největším oříškem chovatele terárijních zvířat. Já jsem to řešil topným akvaristickým tělesem ve velké vodní nádrží na dně terária, alespoň 2/3 plochy . Termostat na tělísku jsem nastavil na 27°C nepřetržitě. Když se na noc vypnulo osvětlení, teplota klesla mírně pod 27°C, těleso začne hřát a voda se díky změně teplot více odpařovat. Teplota se drží na požadovaných stupních a stoupne i vlhkost, někdy až ke 100%, přesně jako v přírodě. Rosením tarária zajistíme dostatečnou vlhkost i přes den, ale pozor nepřehánět, zde platí méně je někdy více. Z vlastní zkušenosti 1x za den je u hortulánů i moc. Velikost terárijí pro tyto hady se mně osvědčila 50*50*80 cm výška. Hadi v těchto dobře vyniknou a je možno tyto terárka vkusně doplnit i umělými rostlinami. Terárium doporučiji však vybavit spíše účelně než ,, nádherně,, určitě se to vyplatí při rychlosti každodenní obsluhy. Osvědčily se mně prostorné otevírací dveře, méně stresují zvířata než zašupovačky. Dále je velice výhodné řešit dno jako vloženou plastovou zásuvku, super při každodením čištění. Později jsem měl přímo v těchto zásuvkách cca 10cm vody s topítkem. Zde je nutno připomenout a to platí u všech tropických hadů - větrání terárií. Nejhorší co můžeme udělat je tzv. prádelní vzduch ve skleněné krabici. Terárium se NESMÍ dlouhodobě zarosit. Je potřeba mít dostatečné větrací otvory a to jak v horní části, 1/3 plochy, tak na bocích terária. viz foto níže. Rovněž mně k dokonalé ventilaci pomáhaly drobné netěsnosti kolem dveří. V případě třeba chovu C. caninus může být toto jeden z hlavních nezdarů chovu. Samostatnou kapitolou je potom chov v plastových boxech. I zde však platí stejné zásady jako při chovu v klasických teráriích. Já dnes boxy používám hlavně u dovezených zvířat v karanténě. Jsou lehké, v požadovaných rozměrech, dají se dobře desinfikovat a nezanedbatelnou roli hraje i pořizovací cena. Můžu v nich držet zvířata jednotlivě, což je jedna z hlavních podmínek úspěšné karantény.
Krmení těchto hadů se na první pohled jeví rovněž jako nenáročné. A opravdu. Samotné krmení problém opravdu není, hadi jsou většinou žraví a rozdíl mezi myší nebo malým potkanem ani nestihnou postřehnout. Problém, který vidím v krmení není v hadech, ale v chovatelích samotných. Všichni máme tendenci se o svoje svěřence starat ,,co nejlépe,, a trošku jim přilepšovat. Taková nadměrná péče ale vede k obezitě, ztrátě plodnosti, nechutenství a v neposlední řadě k vážným zdravotním problémům. Jako u člověka. Tyto hady není dobré překrmovat, klidně si dovolím tvrdit, že dvě myši za 20 nebo spíše 30 dní je až mnoho. Záleží samozřejmě na kondici, pohlaví a věku hada, já zde popisuji způsob krmení zdravých a dospělých jedinců. K určení pohlaví je dobré použít sondu a asistenta. U hortulánů je to záležitost s trochou praxe několika sekund. Podrobnější popis postupu je rovněž pěkně popsán na ifauně v sekci články. Já zde pouze doplním, že počet subkaudálních štítků u samců je 11 -14 a u samic 3. Co se týče vlastního rozmnožování, rovněž u těchto hadů již dnes většině chovatelů potíže nečiní. Máme-li hady pohlavně dospělé cca 2roky, jsou-li hadi v tělesné kondici, můžeme přistoupit k vlastnímu pokusu o odchov. Já jsem vždy na podzim přemístil čerstvě svlečenou samici do terária s několika samci. Samců jsem používal více současně,protože a jak se později ukázalo, je to pro ně vzájemná konkurence a tím i nejlepší afrodiziakum. Rovněž samice snášely dobře zájem více samců najednou a výsledek byl pojistěn z několika zdrojů. Protože jsem samce nechával u samice od listopadu někdy až do ledna nejsem schopen přesně napsat dobu březosti. Ale mladí psohlavci se rodili od března a některé vrhy byly až v srpnu. Samozřejmě od různých samic v různých letech. Mladé psohlavce je potřeba umístit do stejných ale zmenšených podmínek jako dospělé. Ve většině případů je třeba i měsíce krmit uměle. Zde opět platí méně je zde určitě více. Nepřekrmovat. Technika umělého krmení je dostatečně popsána na internetu. Já jsem namočil myší hole do žloutku a opatrně jsem je hlavou napřed vsunul hluboko do krku hada. Ve většině případů hadi začnou spolupracovat a dílo se podaří, ale jsou i tací, kterým by člověk nejraději nafackoval. Chce to trpělivost, není to žádná věda.
Tohoto hada bych jako prvního doporučil začínajícím chovatelům, hadi se dají dnes sehnat v nádherných barvách a jsou opravdu méně nároční. Ale svědomitou péči potřebují.
U hortulánů je patrná veliká barevná variabilita.
A ještě několik fotek
